Výlet - HCPCE - komplet
Dva ibalginy, bolest kedlubny ustupuje, tak jdem na to...
Výlet jsme do Pardubic na hokej plánovali již dva roky, ale vždycky se to nepodařilo sejít. Až teprve včera jsem vyrazili na HCPCE vs. Třinec. Ale pěkně popořádku.Nejdříve jsme domlouvali místní derby ŽBK x Dlouhoňovice, z toho sešlo, potom první ligu v Šumperku (to nejspíš také dopadne) a v neposlední řadě Extraligu. Buď PCE nebo HK, většina byla pro PCE. Dohodnuto. A co dál? Domluvili jsme se na zápes s Třincem, zajistili povoz, objednali, zaplatili a vytiskli lupeny...pokračování příště.
No jo sorry trvalo to, ale jdu pokračovat.. Sraz domluven na čtvrtou odpolední u Národního výboru bez vyjímky a bez debat, no až na jednu, a to byl nezletilý nekořský hokejista ( vyjímka povolena). Zbytek výletníků dorazil včas, vstupenka do mbusu - Božkov, to dá rozum. Nalodili a vyrazili do PCE, řidič, tep 121 dupnul na plyn a, a zahnul doleva, jo mlaďák čeká asi u křížku, takže šup na na bredůvku, ručku na jedenáctce u křížku, naložit posledního člena a šupitopresto na západ. po pár minutách kdosi pronesl: " Tak ho načni, je žízeň", zachrastilo výčko a dětský Božkov už se hrnul do krku, do druhého krku i třetího.. Došel, kde jsme? Pneuservis Líšnice, co teď? Na pumpu pro plechovky, do Vamberka, řidič tam měl nějakou "směrnici", takže kouknem.. Nebyla, nakoupili jsme plechovky a adios Vamberku. Než jsme probrali kdo, s kým, proč a zakolik: " Načni druhou" ozvalo se kdesi z nákladového prostoru mbusu. Víčko zachrastilo, řidič ještě přidal..plyn. A už cedule PCE přece, Navigace:" Jeď rovně, zahni, přidej, neraďte mu, já vím kam jedem, jeď...... tady zastav. Uf, dojeli jsme vcajku, napít na štěstí domácích, prostatici vyčůrat a směr hala... za chvíli pokračujeme.
Tak už.. Před halou rozebrat lupeny, za turnikety vpravo, ne vlevo, mírná zatáčka, dle čísel na vstupence až k ledu. Je to tu, máme lóže za střídačkou Třineckých, a ti na ledě ukazijí k čemu byli předurčeni, tvůrčí schopnosti, ruzné variace, kombinace, a ta rychlost, radost pohledět. Je po rozbruslení, protáhnout kopejtka, pivo, prostatici jako vždy. 18:18 hraje Metallica, hráci PCE vyjíždí jako dech z hlavy Kladrubského plnokrevníka. 18:20, začínáme, je nám fajn. 1. třetina se přelivala nahoru dolu, placatka výborné borovičky zase zleva doprava a zpět, rychleji než 37mičky bomba od modrý. Přestávka - někteří pivo, borovičku, čůrat, čouda.. 2. třetina jako první akorát je nás o jednoho méně. Co? Kde je? Asi v šatně Pce...Cajk. Přestávka - skoro všichni pivo (až na nezletilé a řidiče, ten měl borovičku), ztracený člen týmu pořád v čudu. Čůrat a na 3. třetinu. Opět se hraje hokej, překvapivě.. Tamhle je hledaný, ne není to on, ach jo, ne je na proti na tribuně 12tá řada zdola, mírně v levo. Mává jde k nám, deset minut uběhlo, nikde, sakra je v kotli domácích. Randevouz s brunetou ke které se naklání, nebo jen známá? Známá, jen se s ní vykous, rozloučil a pokračuje jinam. K nám, doladíme dojmy a když hala za stavu 4:0 ztichne, ozve se brutálně hlasitě: "Cigi caga cigi caga hej hej hej", všichni se k nám obací, i komentátor je v šoku, hokej pokračuje až do 60. minuty, Během 2 minut je zkleslá hala vyklizená a my si užíváme krásné zrekonstruované haly úplně prázdné... Jo je pěkná. pádíme na mbus.. Cesta domů posléze..
Už vyrážíme, je nás devět, nikdo nezabloudil do rudeho Třineckého nóbl autobusu. Pijeme rum a hledáme nejbližší pumpu kvůli plechulím. Našli, nakoupili, nalili hrdla, plyn sněr podlaha, mbus směr blízký východ. Otázka: "Jak se asi zpívá?" a vzpomínky na zlatá léta Nekořského hokeje nám utkvěli v paměti až do Letohradu kde se částečně loučíme. Kdo nezpíval není Nekořský hokejista. A kdo nemluví sprostě také ne.. V nekoři se loučí i ostaní sami se sebou, protože nikdo už nezbyl.... Vůbec nikdo..
Olá Joudá